Ivančena 20. -21. 4. 2018

2018_04_20-21_Ivancena_5.jpg

 Každý rok se tisíce skautů k příležitosti svátku svatého Jiřího vydávají k mohyle na Ivančeně v Beskydech, aby uctili památku pěti skautů, kteří byli popraveni na konci druhé světové války za účast v protinacistickém odboji. Minulý rok jsme se na Ivančenu vydali pouze roveři a vedoucí a akce na nás svým rozsahem a symbolikou tolik zapůsobila, že jsem se letos rozhodla vyrazit i se skautkami. Stejný nápad měli i skauti a skautky v Chlumci nad Cidlinou, takže jsme se akci rozhodli spojit a vyrazit společně. Letos jsme se tedy vydali na Ivančenu ve dvou skupinách. Jedna vyrazila už v pátek a skládala se z pěti skautek z Třebechovic – Lucky, Kiki, Kamči, Klíštětě a Všeználka plus jela Helča a Magda. V Hradci se naše skupinka rozrostla asi o dvacet skautů a skautek z Chlumce pod vedením Věrky, Písklete, Jarky a Kárčího, který si vzhledem k tomu, že vyrazil se samými holkami, oblékl sukni (kilt). Druhá skupinka ve složení Viktora, Matěje a Róby vyrazila až v sobotu ráno a bez dětí. Naše nakonec asi pětihodinová cesta vlakem začala v pátek už v Třebechovicích a v Chlumci zpožděním, museli jsme tedy už v Hradci dobíhat na vlak a toto se s námi táhlo až do Frýdlantu nad Ostravicí, kdy jsme na každý vlak museli běžet. A že těch přestupů nebylo málo! Až nám nakonec jeden ujel a přijeli jsme do Frýdlantu o hodinu později, než bylo v plánu. Večer jsme se tedy už jen ubytovali v tělocvičně, kde jsme měli spolu s dalšími skauty z celé republiky domluvené ubytování, a šli jsme spát. V sobotu ráno jsme s malými baťůžky vyrazili nahoru. Počasí nemohlo být odlišnější od minulého roku, kdy pršelo a nahoře dokonce sněžilo. Letos bylo určitě přes dvacet stupňů a celou dobu krásně svítilo sluníčko, což je na Beskydy opravdu neobvyklé. Pořadatelé počasí ohodnotili slovy, že takhle krásně je na tuto akci jednou za deset let. K Ivančeně jsme se přiblížili skautským autobusem a pak už jsme po svých vyrazili asi na čtyř kilometrový pochod. Cestou jsme s holkami trochu utekly Chlumeckým a Magdě (která nám za to nahoře pěkně vynadala) a dorazily na místo o trošičku dříve. Využily jsme možnosti vyfotit se ve fotokoutku, koupily si nášivku na kroj a vydaly se k mohyle najít naši pamětní desku, kterou jsme na mohylu vynesli dříve. Desku jsme na rozdíl od minulého roku, kdy byla pokrytá sněhem, našly. Přiložily jsme na mohylu s holkami náš společně podepsaný kámen za skautky a již jsme čekaly na Chlumecké a Magdu. Společně jsme si zazpívali skautskou, českou a slovenskou hymnu, vyslechli proslovy pořadatelů a podívali se na předávání medaile svatého Jiřího. Poté jsme chtěli využít opravdu nádherného počasí a rozhodli jsme se s Magdou vydat na Lysou horu. Přidali se k nám Tučňák, Lama a Kikin z Chlumce. Zbytek se rozhodl zůstat na Ivančeně a využít doprovodného programu. My jsme mezitím vyšli nahoru, stihli se asi čtvrt hodinky pokochat opravdu nádherným výhledem z Lysé hory a už jsme museli spěchat dolů, abychom stihli autobus a následně vlak domů. Cestou dolů jsme potkali kluky (Víťu, Matěje a Robina), kteří byli teprve na cestě nahoru. Dolů jsme doslova seběhli, kdy jsme museli využít i zkratky, abychom stihli autobus, nohy nás tedy boleli ještě pár dní. Autobus jsme ale stihli, ve Frýdlantu jsme si tedy jen vyzvedli věci a vydali jsme na dlouhou cestu domů. České dráhy opět nezklamaly a cesta vlakem se opět neobešla bez zpoždění, ale alespoň nám tentokrát žádný vlak neujel. V Chocni jsme se rozloučili s Chlumeckými, kteří pokračovali až do Pardubic a ve 21:40 jsme konečně dojeli do Třebechovic. Výlet se nám opět velmi líbil, doufám, že i holkám, a doufám, že příští rok vyrazíme s holkami a s Chlumeckými znovu.  

Zapsala: Helča

Další fotografie z Ivančeny najdete v naší Galerii.