Skautky na běžkách 27. - 29. 1. 2017

Vikendovka_skautek_Rokytnice_2017_28.JPG

V termínu od 27. 1. do 29. 1. 2017 se skautky a skauti z Třebechovic, Chlumce a ze Stěžer zúčastnili první společné okresní víkendové akce a to na chatě v Rokytnici v Orlických horách. Účastníků bylo celkem 37, čímž jsme plně naplnili kapacitu sokolské chaty, a program jsme měli opravdu nabitý. V pátek po příjezdu jsme „jen“ z aut vynosili asi 60 párů běžek a lyží, bot, sání a pekáčů, ubytovali jsme se na pokojích, najedli se a zahráli si pár seznamovacích her, abychom se vzájemně představili. Třebechovice představili hru, u které jsme vzájemně poznávali jména představené buď pantomimou, kreslením nebo vysvětlené a po týmech jsme je poznávali. Některá, hlavně ta kreslená, byla opravdu podařená. S Beruškami z Chlumce jsme si zahráli „deku“, kdy jsme museli uhodnout toho, kdo stojí na opačné straně deky, dříve než on uhodne nás. A holky a kluci ze Stěžer nám ukázali hru, kdy jsme se posouvali v kruhu a sedali si na ostatní, abychom co nejdříve dorazili na své původní místo, podle toho co nás charakterizuje. Po úvodních seznamovacích hrách už každý jak chtěl, hrál pin ponk, deskové hry nebo si jen tak povídal. V sobotu jsme se nasnídali a nastal, co by pro nezasvěcené mohl působit jako skoro dvouhodinový chaos. Každý si hledal svoje vypůjčené běžky a boty, které viděl třeba jen jednou v životě anebo vůbec. Když po chvíli každý držel nějaké běžky, doufejme, že svoje, Helča nám rychle ukázala, co a jak máme namazat, zabalili jsme si jablko a perník k svačině, a už jsme se šli převlíkat, abychom vyrazili na celodenní asi sedmikilometrový výlet na běžkách. Vylezli jsme na kopec, nasadili běžky a každý svým tempem vyrazil. Někomu to šlo rychleji, někomu pomaleji, což se dá pochopit, když většina z nás na tom stála poprvé J. Během asi prvního kilometru jsme se rozdělili na dvě skupiny, kdy mezi prvním a posledním dorazivším byl rozdíl skoro půl hodiny rozdíl. První skupina tedy vyrazila, ještě než doběhl poslední a cestou na parkoviště pod Haničkou, kde byl náš cíl, jsme se ještě rozdělili celkem asi na čtyři nebo pět skupinek, no bylo nás opravdu mnoho a nikdo nechtěl v té zimě čekat na ostatní. První skupina byla opravdu rychlá a nasadila neuvěřitelné tempo, že i zkušené běžkařky jako Eliška a Helča měly co dělat, aby tempu stačily. Bonusově jsme si vyběhli i kopec k Haničce a pak si ho za odměnu sjeli, abychom nemuseli zbytečně dlouho čekat na parkovišti na ostatní. Postupně jsme se tedy všichni sešli, dali si sváču (zmrzlé jablko a perník), rychlý slalom na zahřátí, který se mihl účinkem, ani hromadnou fotku jsme nestihli, a už jsme kvůli ohromné zimě, kdy někteří měli už slzy v očích (-12°), zase vyrazili na druhou půlku trasy. Cestou zpátky jsme se při běhu zase rychle zahřáli a už jsme na sebe moc nečekali, všem byla zima, když jsme dlouho stáli na místě, a postupně jsme tedy doráželi do chaty. První přišli už před druhou hodinou, poslední asi o půl čtvrté, ale to bylo pár odvážlivců, kteří jeli s Viktorem, Luckou a Leou delší za to horší trasu a stihli se ještě za odměnu zastavit na horké čokoládě. Na chatě jsme si dali výbornou gulášovou polévku s chlebem, teplý čaj a šli jsme odpočívat, protože večer nás čekalo večerní lyžování. V šest hodin všichni Stěžeráci, většina Chlumečáků a Lea s Luckou z Třebechovic vyrazili na večerní lyžování, zbytek šel s Pískletem a Helčou na vedlejší stráň bobovat. Když jsme se dostatečně vyřádili venku, přesunuli jsme se do chaty, kde jsme si dali večeři a jako v pátek hráli pin ponk, deskové hry nebo si povídali, někteří skoro až do rána. V neděli Helča s Maruškou vyrazili koupit rohlíky a připravili snídani, protože všichni unaveni po sobotním výletu spali. Po snídani, asi půlka vyrazila lyžovat a půlka bobovat. Sníh nás opravdu bavil, ale v 11 ač se nám nechtělo, už jsme opravdu museli zpátky do chaty. Dali jsme si k obědu opět výborný buřtguláš a nastal další chaos. Během hodiny jsme museli těch 60 párů lyží a bot a sáněk zase naskládat do aut, zabalit si a uklidit celou chatu. Ač někteří nevěřili, všechno jsme společnými silami zvládli a s 5 minutovou rezervou jsme vylezli před chatu, kde jsme konečně stihli tu skupinovou fotku. Potom jsme se rozloučili pokřiky a společně se vydali na vlak a domů. Víkendovku jsem si moc užila, a doufám, že ji za rok zase zopakujeme!

Zapsala: Helča Vl.

Další fotografie z víkendovky najdete v naší Galerii.

Minulé ročníky: 2016, 2015