Indiánské léto v Chlumci nad Cidlinou 17.9.2011

chlumec17.9.11_06.jpg

 V sobotu 17. 9. 2011 se v Chlumci nad Cidlinou konalo Indiánské léto. Chlumečtí si připravili odpoledne plné her, výroby a zábavy. Chtěli tím do oddílů nalákat nový potěr. A byli natolik hodní, že pozvali i nás, abychom si s našimi dětmi přijeli zablbnout. Sraz jsme měli o půl druhé na nádraží. Sešlo se nás celkem 22. Osmnáct dětí a tři vedoucí – Přemek, Adélka a Matylda. Bez problémů jsme zvládli cestu i s přestupem v Hradci a za přízně počasí jsme si to štrádovali z nádraží v Chlumci ke skautskému domovu chlumeckých skautů. Tam jsme svým počtem poněkud zaskočili Věrku, která tak narychlo musela dodělat kartičky. Věci jsme si odložili v klubovně a vyfasovali jsme narychlo vytvořené kartičky. Na každé byla napsaná stanoviště. A co že jsme to měli plnit?

chlumec17.9.11_13.jpg

Například jsme si mohli vytvořit vonný sáček, naplněný buď levandulí, nebo meduňkou. Pro chlapce byla jistě zajímavá střelba z luku, zejména proto, že byla možnost zastřílet si i z profesionálního soutěžního luku. To už ovšem chtělo pořádnou sílu a šikovnost. Kousek od skautského domova teče Cidlina, na ní jsme se mohli projet na kanoi. Starší byli smutní, že si nemohli zkusit pádlovat, nicméně zejména vlčata byla z kanoe nadšená. Ale zpět do krásného areálu skautského domova. Tady jsme měli za úkol přelézt provazovou lávku, absolvovat „desetiboj“ (prolézačka, výroba papírové čepice, či navlečení 4 holinek na židli). Jako správné indiány nás pomalovali barvami na stanovišti u tee-pee. Uvnitř tee-pee nás Méďa učil plést turbánek a jak jsem s ním poté mluvil, tak jsme ho svým zápalem pro pletení přiváděli k šílenství. Andulka, která chlumeckým skautům přijela pomoci již časnějším vlakem, dělala palačinky, a kdo měl chuť, ten si u ní dal. Pokud jsme měli vše splněno, lísteček jsme si nechali a nakonec nás čekala i malá odměna. Vše završil menší táborák, na kterém jsme si opekli buřty.

chlumec17.9.11_15.jpg

Po něm jsme ještě chvilku blbli na hřišti. To už nás bohužel trochu tlačil čas a tak jsme se rozloučili a vyrazili směr Třebechovice. Byl to krásný den, plný slunce, pohody a dobré nálady. Naše poděkování tím míří k chlumeckým skautům. Domů jsme dorazili zhruba o půl osmé, na nádraží na nás čekali rodiče. Tak zas někdy příště.

Zapsal: Přemek

Další fotografie naleznete v naší Galerii.